Proč se některé rány hojí pomalu a jak pomáhá hyperbarická komora

Většina ran se zahojí sama. Některé se ale hojí týdny i měsíce, nebo se nezahojí vůbec. Společným jmenovatelem bývá nedostatek kyslíku v postižené tkáni. A právě tady má hyperbarická oxygenoterapie (HBOT) své místo.

Co rána potřebuje k zahojení

Zahojení není jen „zatažení” rány. Tělo musí vytvořit zcela novou tkáň, a k tomu potřebuje několik věcí současně:

• kyslík jako palivo pro celý proces,
• nové vlásečnice (kapiláry), které do rány přivedou krev a živiny. Tomuto procesu se říká angiogeneze,
• kolagen, bílkovinu, která tvoří kostru nové tkáně i stěny cév,
• kmenové buňky, které se podílejí na opravě poškozené tkáně.

Podstatné je, že všechny tyto kroky závisí na kyslíku. Bez něj tělo nedokáže vytvořit dost kolagenu ani nových cév. Kyslík tu není jen „navíc”, je to surovina, bez které se hojení zadrhne.

Proč se rána nehojí

Hojení vázne nejčastěji tam, kde je tkáň špatně prokrvená. Špatné prokrvení provází řadu stavů: cukrovku, poškození cév, dlouhodobý tlak na jedno místo nebo následky některých léčebných postupů. Méně krve znamená méně kyslíku i méně stavebního materiálu. Rána se pak zastaví v půli cesty.

Každá rána ocení dostatek kyslíku

Platí jednoduchý princip: každá rána se zahojí lépe, když má dost kyslíku a stavebních látek. U běžných, nekomplikovaných ran si tělo poradí samo a žádnou zvláštní podporu nepotřebuje.

U špatně se hojících ran je ale situace jiná. Tady se hojení dostává až na hranici, kdy o uzavření rány rozhoduje právě nedostatek kyslíku. A přesně tam dává HBOT největší smysl.

Jak HBOT pomáhá

HBOT dodá do těla výrazně více kyslíku, než dokáže přijmout za běžných podmínek. Pod zvýšeným tlakem se kyslík rozpustí přímo v krevní plazmě a dostane se i tam, kam se přes špatně prokrvené cévy doputuje obtížně. Princip podrobně popisujeme v kompletním průvodci HBOT.

Lepší zásobení kyslíkem rozhýbe právě ty procesy, které hojení potřebuje. Podpoří tvorbu nových kapilár (angiogenezi), zvýší tvorbu kolagenu, podpoří uvolňování kmenových buněk a pomáhá tlumit zánět i bránit se infekci.

U jakých ran má HBOT nejsilnější důkazy

V praxi se HBOT nejvíc uplatní tam, kde hojení vázne i přes správnou péči. Nejlépe doložené je její použití u špatně se hojících (chronických) ran, u diabetické nohy a u podpory hojení po operacích, včetně přihojení kožních štěpů a laloků. U diabetické nohy se zvažuje zejména tehdy, když rána nereaguje na standardní léčbu během několika týdnů. Přínos potvrzují klinické studie i mezinárodní odborné společnosti.

Samostatnou kapitolou je hojení po operacích. U chirurgických operací se tělo vyrovnává nejen s ránou, ale často i s jiným onemocněním. Podpora hojení tu proto může mít zvláštní význam. Tomuto tématu se podrobně věnujeme v samostatném článku Hojení po operaci a plastice.

Jak léčba probíhá a co od ní čekat

Hojení je série sezení, ne jednorázový zákrok. Počet i smysl sezení posoudíme individuálně podle typu a stavu rány.

Důležité je rozumět tomu, kde jsou hranice. HBOT doplňuje běžnou péči o ránu, nenahrazuje ji. Stejně podstatné zůstává řešení příčiny, tedy například kompenzace cukrovky nebo zlepšení prokrvení. Nejlepší výsledky vidíme tehdy, když HBOT jde ruku v ruce se standardní léčbou. Zázraky neslibujeme, ale tam, kde hojení vázlo kvůli nedostatku kyslíku, ho dokáže nastartovat.

Kde začít

Pokud se vám nebo vašim blízkým rána dlouho nehojí, ozvěte se nám k nezávazné konzultaci. Posoudíme, zda má HBOT ve vašem případě smysl, a řekneme to na rovinu. Bez závazku a bez přehnaných slibů.